Výstava Exner – Belveder malíře Ivana Exnera

Malíř Ivan Exner nachází nebývalou krásu a mystiku v krajině i klasické literatuře a přenáší ji do svých obrazů. Výstava Exner – Belveder, kterou lze zhlédnout do 24. října v Královském letohrádku na adrese Praha 1, Mariánské hradby 52/1, je nevšední potěchou oka i duše.

Malíř Ivan Exner a jeho výběr děl

Malíř Ivan Exner dokáže najít, uchopit a ve svých obrazech zvěčnit harmonii přírody i poselství vzlínající z literárních textů. Výtvarník Ivan Exner si pražskou přehlídkou v Královském letohrádku dodatečně připomíná své loňské šedesátiny. Výstava není pouhou chronologickou retrospektivou, ale obsahuje spíše vybraná díla s vyšším obsahem. Můžete v rámci ní vysledovat zejména dva hlavní umělecké proudy.

Dva hlavní umělecké proudy

První směr odráží dávné mýty i náboženskou a podobně mystickou symboliku, jež malíř čerpá z antické, novověké i současné literatury. Druhý směr ukazuje čisté krajinářství se zobrazenými náměty pocházejícími z půvabných zákoutí Apeninského poloostrova a Toskánska nebo českých luhů a hájů Vysočiny a Frýdlantska. Oba směry se vzájemně prolínají a doplňují. V Belvederu v areálu Pražského hradu, jenž je nejčistší renesanční stavbou ležící severně od Alp s dochovanou unikátní mramorovou dlažbou pustící jako artefakt, tato díla dostávají unikátní atmosféru.

Výstava s jedinečnou atmosférou

Místo pro výstavu nebylo vybráno náhodou. V italštině znamená název budovy krásná vyhlídka. Výtvarník Ivan Exner chová k italským mistrům až posvátnou úctu, kterou zde vystavuje na odiv v podobě zobrazené vášně pro klasickou malbu protkané umanutostí při práci za účelem dosáhnutí bezchybného výsledku. Rovnocenně důležitou složkou pláten jsou výrazné rámy obrazů, někdy i manýristicky dvojité, které malířský mistr velmi pečlivě vybírá ke konkrétním dílům, anebo naopak vyhledá ušlechtilý rám, k němuž pak zvolí korespondující námět.

Obrazy a rámy v souladu

Nádherný rám z éry quattrocenta z 15. století, který umělci zapůjčil Arthouse Hejtmánek, ční u díla Kruh dokončenosti. Svým obsahem reaguje na prezentovanou Reminiscenci z roku 1988 interpretující biblickou Golgotu. Osudem slavného mučedníka se inspiruje třeba u plátna Odaliska - Odpočinek sv. Šebestiána z poloviny 90. let, jež nápadně připomíná Kleopatru Jana Zrzavého. Jak mistr sám uvedl, jeho kamarád a italský filozof jej přivedl k myšlence, aby tuto sakrální postavu ztvárnil coby patrona homosexuálů, který slastně trpí. Rozhodně je na co se dívat.